Pokud se rozhodujete vyzkoušet si pracovat na volné noze také, možná se vám budou hodit moje tipy vycházející z mé osobní zkušenosti. Takže díl první:
- Sežeňte si účetní. Dobrou účetní.
Z vlastní zkušenosti ale i od svých kolegů vím, že většinou je průběh následující. Na začátku jste plní optimismu, že vedení daňové evidence (nemluvím o vedení účetnictví, to je jiná liga) není nic těžkého (de facto ne, jde jen o evidenci příjmů a výdajů). Nejdříve si najdete základní informace na internetu. Pak zajdete do knihkupectví, nakoupíte si různé knížky na dané téma a ponoříte se do toho.
Brzy však přijdete na to, že věci jsou komplikovanější než se zdají a množství dokumentů vyprodukovaných státním aparátem, které byste měli přečíst a pochopit, je neuvěřitelné. Pravidla hry, kterou hrajete, jsou pěkně komplikovaná 🙂 Prvotní optimismus vás tedy opustí. Pochopíte, že je mnohem lepší věnovat se činnosti, kterou se opravdu živíte a že je lepší předat (outsourcovat) tuto činnost profesionálům.
Takže následuje druhá fáze, kdy své dosavadní účetnictví předáte profesionálovi. A od té doby mám klidnější spánek 🙂Rada první tedy zní: přeskočte fázi 1 a rovnou od začátku si najděte dobrou účetní. Ušetříte si tím čas.
+1Doufam, ze nam klidny spanek vydrzi i po podani danoveho priznani 😉
To se mi líbíTo se mi líbí
Já nevím, ale při živnosti „Poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software“ je možnost vést daňovou evidenci s využitím 50% paušálních nákladů. Těch položek tam pak zase tak moc nebude, ne…? Nevím, ať počítám, jak počítám, těch 50% bych asi jen tak nepřešvihl…Aneb, zkusím si nabít držku a první radu odložím o rok 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí