Samsung TV a DLNA

Pokud máte televizi od Samsungu a chcete používat DLNA, možná se Vám budou hodit moje zkušenosti.

Pro ty z vás, kteří se s DLNA (Digital Living Network Alliance) nesetkali, tak se jedná o technologii, která umožňuje streamování video/hudby/fotek po lokální síti.

V ideálním tedy máte v domácnosti DLNA klienty (viz např. TV podporující DLNA, či jiné zařízení (PC, smart phone, tablet, …) a DLNA servery (PC, externí disky s podporou DLNA, Windows 7…) které poskytují obsah, který můžete s radostí konzumovat 😉
Bohužel, tohle je jen ideální svět, realita je jiná. To že výrobek hlásá podporu technologie DLNA, vůbec neznamená, že vám poskytne funkce, které byste od něho očekávali. Podpora DLNA se velmi liší. Upřímně řečeno, další studium detailů DLNA mi přijde jako ztráta času a nevěřím moc v její budoucnost (vycházím-li z momentální kompatibility), takže se zde omezím na moje poznatky z praxe.
Takže DLNA konzumentem je v mém případě (cca rok a půl stará) LCD televize Samsung šestkové řady, která má  LAN vstup a chlubí se i podporou DLNA. TV mám připojenou do lokální sítě. 
Mimochodem TV má i USB vstup, takže umožňuje přehrávat obsah přímo s USB externího disku nebo flashky, což funguje znatlně lépe než DLNA.
DLNA obsah mohu servírovat několika způsoby:
  • počítač (v mém případě Windows XP resp. Windows 7) s pomocí DLNA softwaru,  kterých jsem vyzkoušel několik
  • externí LAN disk WD My Book World II, což je 1 TB disk s DLNA serverem Twonky, běžícím na vestavěném linuxu

Základní funkce, které od DLNA očekávám, bych shrnul takto:

  1. přehrávání základních video formátů (divx, mkv…) 
  2. podpora běžných formátů titulků
  3. možnost pozastavit přehrávání (pause) pomocí dálkového ovládání TV
  4. možnost posunu vpřed/vzad (fwd/rev) pomocí dálkového ovládání TV
  5. automatická aktualizace databáze obsahu servírovaného DLNA 

Těchto pět kroků tvoří opravdu to nejzákladnější, co byste od svého domácího kina čekali. V praxi je to ovšem velký problém, díky nekompatibilitě různých DLNA zařízení a sw aplikací.

Začnu postupně:

  1. Samsung PC Share Manager

    Aplikace pro Windows ke stažení u Samsungu.

    Plusy: jednoduchá, funguje jak 1), 2), 3), 4) ze seznamu výše

    Minusy: často padá, databáze obsahu se aktualizuje ručně příklazem „Refresh“ v aplikaci, nefungovalo mi sdílení složek zpřístupněných přes Sambu (na LAN disku)
  2. Windows Media Player ve Windows XP resp. Windows 7

    DLNA podporuje i Windows Media Player a ještě lépe i Windows 7

    Plus: nemusíte nic instalovat, pokud máte Windows

    Minusy: nefungovalo mi 3), 4) ze seznamu výše, takže jsem dále nezkoumal. Taky mi to přišlo dost složité se zorientovat, co se mi vlastně bude odkud sdílet, jelikož si ve WMP knihovnu médií neudržuju
  3. TVersity

    Další aplikace zdarma ke stažení z internetu.

    Plusy: na první pohled přehledná, intuitivní, inovativní

    Minusy: nefunguje opět ani 3) ani 4) ze seznamu výše

  4. Serviio
    Můj vítěz, volně dostupná DLNA aplikace napsaná v Javě (což neberu jako výhodu ani nevýhodu, ale pro informaci to sem dávám :-).

    Plusy: první aplikace, u které fungují všechny body ze seznamu výše (alespoň pro velkou část souborů, kterou jsem zkoušel). Lze konkrétně specifikovat, které složky má sdílet (včetně složek umístěných na LAN disku) a jak často se má aktualizovat databáze obsahu. Dále podporuje doplnění databáze obsahu metadaty z databází dostupných na internetu.

    Minusy: vzhledem k tomu, že je napsaná v Javě, tak asi paměťová náročnost, což je ale okrajový problém. Konfigurace není zrovna intuitivní a taky nefunguje vždy na 100%, ale je první pro mě použitelná…

Takže závěr je, že nejlépe použitelná aplikace pro mojí komnbinaci je Serviio.

Dále, že pokud narazíte na DLNA kombinaci, která je kompatibilní a funguje, tak je to spíše štěstí. Ověřit  to lze na růzých diskusních forech o DLNA podpoře ať už v HW jako jsou LAN disky, domácí úložiště dat, ale i v TVs případně SW aplikacích, kde je kupa geeků snažící se vyřešit základní problémy uvedené výše.

PS: je mi jasné, že tu zítra najdu komentář ve smyslu „pořiď si Mac Mini a máš to vyřešeno …“ 🙂

Reklamy

Chyba v Excelu 2007 – k neuvereni!

Věřili byste, že se ještě dnes, v x-té evoluci všudepřítomného softwaru, na kterém (s trochou nadsázky) stojí světová ekonomika, může objevit následující chyba?!
Bug in Excel 2007
Mimochodem – k té nadsázce: Zase tak velká nadsázka to není. Zažil jsem už několik (>=5) projektů (globálních multi-culti 🙂 firem, kde se nasazoval enterprise systém (sourcing, procurement, pricing) do míst, kde v podstatě 1:1 nahrazoval manuální práci desítek či stovek lidí a jednoho nástroje – všemocného excelu!

Více: Bug in Excel 2007

TunnelliJ a Idea plugin API

Nedávno jsem navštívil zajímavou přednášku pořádanou českou Java User Group s názvem Jak psát API, které přežije nástrahy času prezentovanou architektem Netbeans Jardou Tulachem. V rámci přednášky proběhla diskuse o (ne)kompatibilitě IDE pluginů s postupem času (jakožto současný uživatel Eclipsu vím moc dobře, o čem je řeč).

Napadlo mě tedy, že se mrknu jaká je situace v Idee, zda ještě pořád funguje plugin Tunnellij (TCP tunnel integrovaný do IDE), který jsem napsal před pár lety pro verzi Idea 3.5 (jakožto pomůcku pro sniffování SOAP zpráv). Mrknul jsem na stránky Jetbrains a zjistil jsem, že udělali v této oblasti velký kus práce. Nové a pěkně udělané stránky plugin repository, relativně velké množství pluginů (vzhledem k tomu že Idea je komerční IDE).

Takže jsem vzal poslední build Idea verze 7 a zkusil jsem, zda můj Tunnellij (popis) plugin bude i nadále fungovat. Funguje bez problému, takže plugin API v Idee se zda být celkem stabilní, minimálně pro featury které jsem použil. Lehce se změnil a rozšířil plugin XML descriptor, takže jsem doplnil chybějící údaje (vsuvka – na zmiňované přednášce se mi líbilo, že Jarda zdůraznil, že návrh API není jenom o Java kódu a public interfacech, ale týká se mnohem více věcí, od proměnných prostředí OS přes různé deskriptory, konfigurace atd…) a znova rebuildoval celou package a nahrál do plugin centra. Paradoxem je, že tento build Idea pluginu jsem již dělal z Eclipsu 😉

A co mě nakonec příjemně překvapilo je počet downloadů – přes 5700 downloadů je pěkné číslo 😉

SlickRun – buďte efektivnější

Tento příspěvek se týká pouze windowsářů. Chtěl bych tu popsat utilitku, kterou používám už pár měsíců a dovolím si o ní tvrdit, že opravdu zefektivňuje práci a šetří čas. Dále si dovolím tvrdit, že není až tak známá a rozšířená a rozhodně ji doporučuju.

Jmenuje se SlickRun, je free a sehnat jí lze na adrese www.bayden.com/SlickRun/.

SlickRun - neaktivní - vpravo dole

O co jde. Zjednodušeně řečeno se jedná o příkazovou řádku, která přežívá ve formě plovoucího okna na vašem displeji, standardně v oblasti system traye. Je celkem nenápadná a pokud není aktivní zobrazuje aktuální datum, čas den atd.

SlickRun neaktivní (vpravo dole)

Aktivujete jí pomocí klávesové zkratky, standardně kombinací kláves WinKey+Q. Poté vám umožňujě funkčnost normální příkazové řádky (vlastně to samé jako WinKey+R neboli Start->Run…), ale navíc rozpoznává takzvané MagicWords. V nich leží celé kouzlo. Kromě přednastavených magických slovíček si můžete zadefinovat vlastní.

SlickRun aktivní, nyní můžete zadávat příkaz

Klikání myší je ztráta času. Toto jsem dříve řešil pomocí zadefinování klávesových zkratech tím způsobem, že si na ploše vytvoříte zástupce a jemu nadefinujete kombinaci kláves. To má několik nevýhod. Jednak si je musíte zapamatovat a dále musíte najít takové, které nekolidují s klávesovými zkratkami v aplikacích které provozujete. Například pokud vám běží IntelliJ Idea, které má klávesovou zkratku skoro na všechno, brzy se octnete v koncích. Ale i tak jsem byl schopný denně používat např. Ctrl+Shift+Alt+S pro Servant Salamander nebo Ctrl+Shift+Alt+P pro PuTTy atd. Pokud ale tyto zkratky nepoužíváte denně, brzy je zapomenete.

SlickRun považuju za ideální řešení. Posuďte sami:

ss – Servant Salamander (:-))
cmd – příkazová řádka velká
cmdsmall – příkazová řádka malá
eclipse – eclipse
idea – idea
mail – pustí firemní webmail v záložce Maxthonu
gmail – pustí gmail v záložce Maxthonu
ie – okno internet exploreru
jedit
firefox – firefox
skype – pustí skype
radio1 – pustí stream Radia 1 ve Winampu
radiozurnal – pustí stream Radiozurnalu 1 ve Winampu kdyz si chci poslechnout zpravy 🙂
scan – pustí software na scanování
omea – omea reader
tcpview
toad
putty



Tohle byl výčet nejčastějších příkazů, které používám. Zamyslíte-li se nad tím, co denně na kompu pravidelně pouštíte, množina je to celkem omezená.

Fantazii se meze nekladou a SlickRun vám umožňuje celkem dost možností, jak magic wordy pohodlně nadefinovat a přizpůsobit vašim požadavkům. A to celé pohodlně, takže například místo abyste museli zadat cestu k exe souboru, stačí vzít pointer a ukázat na okno běžící aplikace a SlickRun si doplní všechny potřebné údaje sám. Dále pokud například do řádky zadáte URL, SlickRun ho automaticky otevře v prohlížeči.

SlickRun - konfigurace

SlickRun není žádná převratná novinka, ale krásný příklad použitelné freeware utility. A celkem návyková 🙂 Vyzkoušejte a dejte vědět. Dejte tomu čas, ocenil jsem ji, až po druhé instalaci 🙂

JBuilder 2007 aneb veletoc Borlandu

Vrátím se ještě k nedávné podcast debatě na téma java vývojových prostředí. Zmiňovali jsme zde JBuilder – javovské IDE od firmy Borland – a pokus o jeho“zmrtvýchvstání“ v podobě nové verze postavené na platformě Eclipse. Zdá se, že nový JBuilder se již klube na svět. Jako již tradičně u Borlandu jsou o něco dříve připravene webové stránky a tiskové zprávy před samotným produktem. Ačkoliv na titulní stránce je JBuilder 2007 masivně inzerován, sami si ho zatím vyzkoušet nemůžete (v sekci Downloads ho totiž zatím nenajdete).

Proč bychom si ho ale měli chtít vyzkoušet? Sám nevím. JBuilder nebyl špatné IDE, ale v časech kolem verzí 6, 7, 8 (ano Borland chrlil major verze každý půlrok) podle mě zaspal dobu. Co nám může nabídnout za nemalé peníze dnes? Nejdříve se podívejme, co jsou to ty nemalé peníze. Licenční model zůstáva zachován, verze Enterprise, Professional a nejchudší Developer stojí 1.999 resp. 799 resp. 399 dolarů (cena za nové licence, ceny za upgrade jsou o něco nižší). Poplatky za podporu nejsou v této sumě zahrnuty a nemalé peníze se platí se zvlášť. Čtyřista babek za Developer verzi, určenou pro individuální a open-source uživatele mi přijde jako silná káva a nerozumím nikomu, kdo by do toho tyto peníze investoval. Podíváteli se na seznam funkcí, je tato verze silně okleštěná (či vykleštěná ;-)) a argument, že můžete IDE rozšířit o pluginy produkované eclipse komunitou zde jaksi nemá smysl.

Dalším důvodem proč podlě mě NEinvestovat do JBuilderu je evidentní nejistota co se týče směřování tohoto produktu a potažmo celé firmy. Investovali byste (sta)tisíce dolarů do software firmy, která v únoru tohoto roku oznamovala, že se zbaví své divize zabývající se vývojovými nástroji (JBuilder, Delphi, C++Builder, C#Builder,…) protože to, co je podle nich „hot“, je trh application life management (ALM) softwaru. Tento týden (o devět měsíců později) naopak Borland oznámil, že nejlepší bude divizi nástrojů si ponechat, ale vyčlenit jí jako samostatnou odnož se jménem CodeGear. Pěkný veletoč 😉 Tyto zvraty jsou pro Borland celkem typické, vzpomeňme několikaletou neúspěšnou přeměnu v Inprise a pozdější návrat k původnímu firemnímu jménu Borland.

Nyní se podívejme na technickou stránku věci. Co nového JBuilder 2007 přinese. Čerpám pouze z dostupné dokumentace, což je především web a pdfka: Data Sheet a Feature Matrix.

Již úvodní věta je celkem odvážná 🙂

The latest JBuilder is the first application server independent enterprise class IDE built on open source Eclipse.

Pokračujme dále:

It provides all the economic benefits of an open source platform, with the reliability of a trusted, turnkey solution provider.

S výše zmiňovanou cenovou politikou mi přijde poukazovat na ekonomické benefity open source platformy také celkem zcestné 😉

Krásné fráze.

Z inzerovaných featur:

  • postavený na platformě Eclipse 3.2
  • podpora JEE5,
  • podpora JSE5
  • oboustranné modelování v UML 2.0
  • Visual Web Services Designer
  • vizualizace usnadňující EJB development (Visual EJB Workbench)
  • integrovaný OptimizeIt 2007 (což může být celkem zajímavý argument)
  • ProjectAssist a
  • další čím dál víc enterprise-abstraktně-marketingové funkce.

Jak už jsem řekl jsem k osudu JBuilderu dost skeptický. Ani ne kvůli Eclipse a Netbeans, které jsou zdarma. Ani ne kvůli IntellJ Idee, která je o dost levnější a v některých věcech stále nepřekonaná, ale podle mě míří na trochu jiný segment trhu. Skutečná konkurence pro JBuilder jsou produkty jako IBM RAD nebo Oracle JDeveloper. Jenže ti to mají snazší. IBM i Oracle mají sílu s dalšími produkty a službami protlačit svá IDE k zákazníkovi. Borland tuto sílu už dávno nemá!

Aqua Data Studio

Tenhle článek na TheServerside.com mě přivedl k databázovému nástroji Aqua Data Studio. Můžu ho jenom doporučit, protože a mimo jiné:

  • umožňuje současně pracovat s více databázovými servery
  • podporuje Oracle, MSSQL, Postgress, MySQL, … atd.
  • pohodlně a inteligentě se v něm píší a pouštějí SQL skripty – umí např. auto-complete pro jména tabulek, sloupků atd během psaní skriptu.
  • skripty pro typické SQL operace (create, select, drop, alter, delete, update) kliknutím na položku kontextovém menu objektu (tabulky, sloupce, view atd.) ve stromu schematu vytvoří a přenese přímo do editoru
  • umí generovat ER diagramy, visuální editaci atd.
  • personal verze je zdarma a nemá žádná omezení

    Tenhle tool přináší trochu „intelliJgence“ 🙂 do SQL skriptování!

  • Zrychlete si GPRS nebo dial-up

    Chtěl bych se tu podělit o pozitivní zkušenosti s aplikací/službou CPROXY. Jejím účelem je zrychlit váš internet – populárně řečeno ;-). Jedná se o „internetový akcelerátor“, který (jako moře dalších) pracuje na principu optimalizace přenosu dat mezi vaším počítačem a serverem. Cílem je samozřejmě snížit množství přenesených dat.
    To znamená že požadavky např. vašeho internetového prohlížeče nejsou směřovány přímo k cílovému serveru, ale odcházejí do klientské aplikace CPROXY běžící na vašem počítači. Klientská aplikace se chová jako opravdová proxy a požadavky dále směřuje na jeden ze serverů CPROXy. Ten následovně přepošle požadavek původnímu adresátovi. Důležité je, že komunikace mezi vaším počítačem a serverem CPROXY je optimalizovaná za účelem snížení množství přenesených dat: optimalizace HTML, komprimace obrázků (nastavitelná úroveň komprimace ~ kvality), vlastní cache (?), filtr reklamy. Podporována je nejen optimalizace HTTP ale i POP3. Systém by měl zvládat i nadřízenou proxy – netestoval jsem. Instalace je jednoduchá. Registrace není povinná, nic nestojí a provozovatele určitě potěší 🙂 Služba je zdarma. Zatím (?).

    PS: K tomu abych našel tuto službu mi dopomohl T-Mobile se svojí aplikací GPRS Speed Client. Několikrát jsem se jí snažil zprovoznit, ale bez výsledku. Co mě dovádělo k šílenství byla nemožnost zjistit „proč to nefunguje“. Ikonka aplikace v trayi podle manuálu má nabývat tří naprosto neintuitivních podob (samozřejmě v růžové barvě), vyjadřujícíh stav aplikace – spojeno nespojeno atd., možnost konfigurace minimální…

    Internetové akcelerátory mají i ostatní poskytovatelé, ale (pokud vím) jsou samozřejmě vázány na povinnost připojení se „přes ně“ (tiscali, seznam…).

    Informace aneb Řekni mi co čteš…

    Začíná to vždycky stejně. Mám v záložkách pár feedů, přidám si je do čtečky (Omea). Postupem času, kdykoliv najdu nějakou zajímavou stránku, web, blog, přihodím ji tam taky. Za nějakou dobu je už potřeba tyhle zdroje kategorizovat – rozházím je do složek. Pak zjistím, že to množství se nedá stíhat ani procházet natož pročítat. Pár odkazů přehodím do speciální složky. Např. TOP 😉
    Většinou se tam objeví linky na lidi, které buď znám osobně případně skoro osobně. Další komplikace – čas. Jsou týdny, kdy nestíhate nic. Natož číst blogy. Jindy, když by se čas našel, tak otevřete čtečku a počet nepřečtených příspěvků je v tisících:

    A teď kde začít. Některé zdoje se duplikují. Dále, množství informací užitečných (subjektivně ale i objektivně) je pouhý zlomek celkového počtu zobrazeného. Co s tím? 🙂

    Jak to řešíte vy? Chystám se subskripce důkladně promazat. Jako vždy. I když dřív mi v zachování rozumného počtu zapsaných zdrojů informací pomáhal software. Feedreader čas od času padnul na nějakou pěknou chybku a smazal si svoji XML konfiguraci, včetně seznamu subskripcí. Takže bylo možné začít znova. Tím mě bránil od zahlcení informacemi a uchovával počet zdrojů v rozumné rovině 🙂

    Omea tohle (naštěstí) nedělá. Každý z vás kdo tohle čtete tak máte jinou množinu zájmů…nicméně jistý průnik by tu měl být…a proto mě zajímá: vyjmenujte mi pět RSS feedů, webů, blogů, které byste smazali ze svých záložek až jako poslední, případně nikdy 🙂