Job offer: Senior Java Developer in Vienna

Pokud máte někdo zájem, ozvěte se mi:

Project location: Austria/Vienna – Bank/Finance

Project duration
: starting now until the end of the Year

Developer Must have
: Senior, Java, Eclipse, J2EE, SQL, UML, BEA

Nice to have
: BEA, SWT MDSD (Open Architecture Ware), EMF, Hibernate, Ant SVN, Oracle, Web Services

Very good rate!

Reklamy

Vyvoj aplikaci pro Facebook v jazyku Java – 1

V prvním díle této mini-série o vývoji aplikací pro Facebook v jazyce Java jsem rozebral důvody, které mě vedly k tomu, abych se platformou Facebook a jejím API zabýval více.

V tomto díle bych chtěl stručně popsat jak Facebook aplikace fungují, jak se s Facebookem integrují a jaké máte možnosti.

Samostatná Fakulta Informatiky na ČVUT

Kamarád a můj bývalý student z časů, když jsem jakožto PhD student na Katedře Počítačů učil cvičení z Algoritmizace a Programovacího jazyka Java), L.P. , mě požádal o názor na kauzu „Fakulta Informatiky“.
O této kauze si můžete přečíst například zde v článku „Kauza: Fakulta Informatiky“ (serveru student.cvut.cz)
Ve zkratce jde o to, že skupina lidí z Katedry Počítačů (jejímž jsem absolventem pozn. autora), podporována vcelku širokou studentskou základnou, vystoupila s koncepcí na osamostatnění se od Fakulty Elektrotechnické (FEL) a založení samostatné Fakulty Informatiky. Reakcí na tento krok bylo odvolání několika lidí z funkcí, např. vedoucího katedry profesora Pavla Tvrdíka.
Já jsem již několik let z FELu pryč, a kromě občasných návštěv CZJUGu nemám se současným prostředím FELu v podstatě žádné kontakty. Nebudu zde a ani nemůžu komentovat vnitřní záležitosti, tedy zda je nebo není správné někoho odvolávat za uvedené činy, ani nevidím do způsobu financování univerzity a rozdělování financí mezi fakulty, katedry apod.
Pokud se však podívám na tuto záležitost z hlediska studenta, který chce jít studovat VŠ a studovat informatiku (ve smyslu softwarové inženýrství, programování, obor počítače apod.) – tedy z pohledu sebe ve svých 18 letech – musím říct, že bych raději šel studovat na samostatnou Fakultu Informatiky než jít znovu studovat obor Počítače na Fakultu Elektrotechnickou, tedy tak, jak jsem vystudoval já.
Důdody jsou následující.
Ačkoliv mojím cílem bylo studovat „počítače“ (laicky řečno) a to spíše tu „softwarovou část“, tak pokud si vzpomínám, v úvodních dvou semestrech jsme měli předmět Výpočetní technika (tedy alespoň něco), v druháku nedostaly předměty úzce související s oborem počítačů skoro žádný prostor. Za to prostor dostalo mnoho předmětů elektrotechnických (dvoje Úvod do elektrotechniky, Elektrická měření, dvě Teorie obvodů, Teorie elektromagnetického pole, Materiály pro elektrotechniku, Logické systémy apod.). Nezapomínám taky na jeden semestr studia legendární Vyhlášky 50 případně zapojování zásuvek v podzemních laboratořích apod. Zcela bez diskuse – každý předmět vám něco nového dá. Otázkou je, co vám naopak vezme. Co jste mohli během tohoto času získat jinde, pokud byste se věnovali něčemu jinému. Cena ušlé příležitosti. Podle mě by bylo mnohem užitečnější, kdyby se naše specializace projevila už v prvních dvou letech.
Já, stejně jako většina kruhu, s kteým jsem studium začínal, věděla, že z nás nikdy nebudou profíci navrhující elektronické obvody ani silnoproudé rozvody, elektromotory apod. Vesměs všichni jsme měli od začátku jasno, že chceme studovat obor Výpočetní technika. A všichni jsme věděli, že hlavní a ta zajímavější část studia nám začne od třeťáku, tedy potom, co si projdeme základním dvou-letým cyklem a začneme de facto konečně studovat svůj obor.
Další moje zkušenost je z dob kdy jsem učil předmět Algoritmizace. Zažil jsem období, kdy se algoritmizace poprvé začala učit na příkladech v jazyce Java namísto dříve používaného Pascalu.
Musím říct, že úrověň a ambice studentů v mých skupinách byly velice různorodé – jeden extrém byli počítačoví „geekové“ a na druhé straně, studenti, kterým počítače skoro nic neříkaly, a programování je nezajímalo. Podle mě by se tyto dvě skupiny měly oddělit a věnovat se jim jiná péče. Jenže prvák na FELu to je víc jak patnáct-set studentů, z nichž podle mne je v dnešní době více zájemců o obor „Výpočetní technika a programování“ než o další obory. Proto se tam ti lidé hlásí, ale (pokud se nic nezměnilo) může se stát, že se na obor nedostanou, protože je nutné vytížit i ostatní obory.
Proto si myslím, že samostatná Fakulta Informatiky je dobrá věc. Nemyslím tím fakultu, která bude produkovat „rychlokvašky“ v oboru, protože teď momentálně je po IT poptávka. Myslím tím seriozní Informatickou fakultu, kde se od prvního ročníku bude věnovat dostatečná péče studentům, kteří šli studovat informatiku, nebude nutné dělat kompromisy. Samozřejmě bych zachoval rozsah matematiky, koneckonců i fyziky a některé uvedené elektrotechnické předměty bych spíše přesunul do kategorie volitelných (něco jiné je zda chcete navhrovat procesory nebo se zabývat teorií překladačů).
Prostě – pokud někdo hodlá programovat a psát software, nemusí nutně např. dva semestry týden co týden měřit všelijaké extremní případy odporů, kapacit a proudů a skládat z toho zkoušku, s detailní znalostí schemat jednotlivých měřících přístrojů. Může, ale volitelně. Podle mě je dnes svět natolik specializovaný, rychlý, že je škoda ztrácet čas nečím, co nevyužijete a kde usilí tomu věnované není uměrné výnosu. Prostě bych některé z těchto elektrotechnických předmětů nahradil informatickými, tak, aby si studenti základy odbyli mnohem dříve a od třetího ročníku se mohli věnovat mnohem specializovanějším tématům a projektům.
Toť můj osobní názor na téma samostatná Fakulta Fnformatiky vs. FEL. Jsem pro!

Job offer – Java Integration Developer

Čas od času se mi někdo znamý ozve, zda nevím o nějakém vhodném kandidátovi na určitou pozici. Rozhodl jsem se, že nabídky, které mi přijdou zajímavé, zveřejním na blogu, třeba někoho z vás zaujmou. V případě že ano, tak se mi ozvete (kontaktní email najdete vlevo nahoře na této stránce).

Java Integration Developer

Ve zkratce: role Java Integration Developer, pro konzultantskou firmu v oblasti BPM.
Požadavky: samozřejmě znalost J2EE, vybraného app serveru, messaging systému, SQL a PL/SQL, znalost Tibco nebo Oracle Fusion je polehčující okolnost :-), design v UML, znalosti principů SOA jsou velká výhoda :-), stejně jako zkušenost s BPMN/BPELem.

Při práci byste cestovali po EU (i více než polovinu času), takže dobrá angličtina je nutnost.

Kromě klasických benefitů (mobil, laptop atd.) dostanete i externí školení Tibca případně se můžete stát i Tibco certikovaným 😉

Pokud byste měli zájem, ozvěte se mi na email.

Geocaching – První cache

V minulém díle jsem slíbil praktický návod jak ulovit první cache. Takže hurá na to. Nejdříve doporučuji porozhlédnout se po nějaké skrýši někde poblíž vás. Předpokládejme že se nacházíte v Čechách. V tom případě je ideální začít od mapy republiky s vyznačenými schránkami na domácím serveru geocaching.cz – viz cachemapa. Zde si určitě vyberete. Já jsem zde našel několik míst, kde jsem za poslední rok byl několikrát a nenapadlo mě, že slepě chodím kolem cache 😉

Poté co si najdete svoji VyVolenou cache na mapě, kliknutím si zobrazíte detailní informace o cachi a většinou také o místě kde leží. Získáte tak základní info, ale chybí to podstatné, přesné souřadnice. Abyste je získali, musíte kliknout na link, který vás dovede na stránky serveru geocaching.com. Server vás upozorní, že pro požadovaná data je nutné se registrovat. Registrace na geocaching.com je základ! Registrace na geocaching.cz je volitelná, ale podmíněná dvěmi věcmi: za prvé existující registrací na geocaching.com a za druhé alespoň jednou nalezenou schránkou (a uplynutím doby 24 hodin pro aktualizaci logů). Dost bylo teorie.

Jako cíl útoku na první cache jsem si vybral Little forgotten church/Zapomenuty kostelik aneb mě dobře známá Byšička poblíž Lázní Bělohrad. (Druhým kandidátem byla Annamarie vzdálená asi kilometr opodál.) Akce proběhla minulý víkend. Stavil kamarád&&soused Pájič, tak jsem navrhnul, že místo návštěvy některého z hořických „pubů“, když už jsme se konečně v Hcích potkali, že vyrazíme na za zábavou zvanou geocaching. Schválně jsem nechával Pájiče v informačním poloprázdnu, takže moc netušil o co půjde, do ruky jsem mu dal telefon se zapnutou navigací a vyrazili jsme károu směr opuštěný kostelík. Jak si můžete přečíst v informacích k této cachi, je nejdříve nutné navštívit hřbitov u kostelíku.

Prvním úkolem nutným pro splnění mise bylo najít hrob známého hudebního skladatele, což se mi povedlo celkem rychle. Následovně spočítat kolik hrobů je mezi tímto a lavičkou. Výsledné jednociferné číslo dosadit za proměnou n do vzorečku: N 50 25.0(n+5)8 E 015 36.(n+4)88 , který popisuje zeměpisné souřadnice skrýše. Pak už stačilo uvědomit si, kde jsme, kam máme jít, jít tak dlouho až se jedna souřadnice ustálila a jít směrem kolmým tak dlouho, až jsme narazili na správné místo, kde už to nebylo tak těžké najít. V plastové schránce byl cache log – papírový blok, tužka, nějaké další drobnosti, pravidla vysvětlující princip hry i případným náhodným nálezcům. Takže první zápis do logu. Musím říct, že ve spojení s tímhle pěkným a tajemným místem to hledání bylo opravdu super!

Následovala další cache v parku v lázních, ta nám zabrala o něco víc času, dokonce jsem kvůli ní musel dvakrát riskovat skokem přes potok, ale nakonec se taky zadařilo. Dokonce jsme podle logu byli první úspěšní nálezci od listopadu 2005. Následuje zalogovat svoje úspěchy na webu – tímto jsou přístupné ve vašem profilu. Oba jsme se shodli, že je geocaching dost dobrá věc 🙂 Od minulého víkendu mám už čtyři úlovky, tři v okolí Hořic a jednu v Praze a na svědomí několik osob, které se do této hry zaregistrovali 🙂

Začínám se španělštinou

Každý začíná otřepanými frázemi Hola! a Buenos Dias, zatímco já si tu procházím kód, debuguju a studuji debugovací hlášky typu: „Cabecera del fichero incorrecta“ aneb Head of the incorrect file, NO se ha podido mover el fichero a la carpeta de NO Procesados aneb It has not been possible to move the file to the folder of NOT Process

Rčení o španělské vesnici mi najednou dává velký smysl 🙂 Bez Google Language Tools bych byl docela ztracený. Takže: „Thanks God for Google Translator!“ alias „!Dios de las gracias para el traductor de Google!“ 😉